Obchodní politika vyvolává otřesy na akciových trzích: Investoři se potýkají s dopadem na americkou ekonomiku.
Akciový trh se ocitl ve stavu zmatku, který podpořily obavy související s celní politikou prezidenta Donalda Trumpa a hrozící hrozbou eskalace globální obchodní války. Mnoho Američanů může zajímat, proč obchodní politika vyvolala u akciových investorů takové znepokojení.
Přední investiční analytici naznačili, že investoři se obávají značných rizik, která by vleklé obchodní války mohly představovat pro zisky podniků a americkou ekonomiku. Podle odborníků by však Trumpova administrativa mohla celkový dopad zmírnit uzavřením nových obchodních dohod.
“Není to definitivní výsledek,” varuje Thomas Mathews, vedoucí asijsko-pacifických trhů ve společnosti Capital Economics. A dodává: “Pokud se tak ale nestane, trh může být ještě daleko ode dna.”
Rozsáhlý výprodej akcií vedl minulý pátek k tomu, že index S&P 500 během dvou dnů obchodování ztratil téměř 11 %, což pro americký akciový benchmark znamenalo nejhorší dvoudenní úsek od 12. března 2020, tedy od počátku krize Covid-19, a čtvrtý nejhorší od roku 1950.
Tato čísla nastínila Callie Coxová, hlavní tržní stratég společnosti Ritholtz Wealth Management. V pondělí se akcie nakrátko dostaly do teritoria “medvědího trhu”, což znamená 20% pokles z nedávných maxim, než se jim podařilo část ztrát získat zpět.
Výprodej na trhu byl vyvolán středečním Trumpovým oznámením komplexního plánu na zavedení základního 10% cla pro obchodní partnery USA a výrazně vyšších sazeb pro země včetně Číny a tradičních spojenců v rámci Evropské unie. Tento nečekaný krok mnohé investory zaskočil.
“Oznámení bylo mnohem silnější, než se očekávalo, což vyvolalo značný výprodej na akciovém trhu,” napsal v e-mailu Chris Harvey, vedoucí oddělení akciové strategie ve společnosti Wells Fargo Securities.
Na Wall Street rychle rostou obavy z možných komplikací, které by cla mohla přinést růstu veřejně obchodovaných společností a celé americké ekonomice. Wall Street stále více reviduje své šance ve prospěch recese v USA.
Cla, což jsou daně, které platí americké společnosti dovážející zboží ze zámoří, zvyšují náklady amerických podniků. V důsledku toho mohou být americké podniky nuceny absorbovat část těchto nákladů, aby se vyhnuly růstu spotřebitelských cen, a snížit tak zisky. Ekonomové navíc předpokládají, že podniky přenesou část dodatečných nákladů na spotřebitele. Podle Yale Budget Lab ztratí průměrná domácnost v důsledku dosud oznámených celních opatření kupní sílu ve výši 3 800 USD ročně.
Odborníci předpovídají, že zvýšená cla by mohla odradit spotřebitele od utrácení, což by mělo za následek nižší tržby a potenciální dopad na zisky společností. Společnosti se mohou snažit omezit počet zaměstnanců, což bude mít další dopad na spotřebitelské výdaje, které tvoří přibližně 70 % ekonomické aktivity USA.
Rizika jsou rovněž umocněna odvetnými obchodními opatřeními. Například v reakci na Trumpovo vyhlášení “recipročních” cel minulý týden Čína zavedla 34% clo na americké výrobky a slíbila “bojovat až do konce”. V další reakci Kanada zavedla 25% cla na řadu amerického zboží, zatímco blok EU připravuje vlastní 25% odvetná cla.
Odvetná cla zvyšují cenu amerického zboží prodávaného v zahraničí, což má negativní dopad na podniky závislé na vývozu a může vést k propouštění a poklesu spotřebitelských výdajů.
Investiční institut Wells Fargo předpovídá “výrazně nižší” růst americké ekonomiky v roce 2025 v důsledku “neočekávaně agresivního zvýšení cel” a v souladu s tím snížil svůj cílový hrubý domácí produkt na 1 %.
Podle Joe Seydla, hlavního ekonoma pro trhy v J.P. Morgan Private Bank, se však v krátkodobém horizontu nezdá, že by ekonomika výrazně oslabovala. Seydl naznačuje, že pokud bude celní politika pokračovat, mohl by šok vyústit v “mírnou” recesi v USA.
Kromě možných hospodářských dopadů se očekává, že cla budou mít dopad na inflaci a úrokové sazby v USA. Na tiskové konferenci po zasedání Federálního výboru pro volný trh 14. června 2023 předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell prohlásil: “Ačkoli je vysoce pravděpodobné, že cla vyvolají přinejmenším dočasný nárůst inflace, je také možné, že jejich dopady mohou být trvalejší”.
Trhy nesnášejí nejistotu a současnou “celní bitvu” lze klasifikovat jako velmi nejistou. Jedním z podstatných rozdílů oproti předchozím clům zavedeným během Trumpova prvního funkčního období je jejich rozsah. V prvním volebním období byla zavedena cla na dovoz v hodnotě přibližně 380 miliard dolarů, zatímco nyní jsou zavedena cla na dovoz z USA v hodnotě více než 2,5 bilionu dolarů, tedy přibližně sedmkrát více.
Kromě toho byl jako hlavní faktor výprodeje akcií zaznamenán veřejný postoj a komunikace Bílého domu ohledně cel. Podle Seydla existovala během Trumpova prvního funkčního období taková míra volatility akciového trhu, kterou administrativa nepovažovala za přijatelnou, a nyní panují menší obavy z výkyvů akciového trhu.
Celková nejasnost ohledně cíle, trvání a ekonomické tolerance v souvislosti s cly ztěžuje investorům přesné posouzení tržního rizika.
Závěrem lze říci, že ačkoli byla celní politika skutečně katalyzátorem nedávného výprodeje, nebyla jediným přispívajícím faktorem. Ocenění akcií, které bylo již tak vysoké směrem k roku 2025, spolu se zavedením nepříznivé obchodní politiky přispělo k tomu, že trh se stal znatelně nejistějším a vytvořil zvýšenou citlivost na špatné zprávy.
