Zlato se v posledních měsících znovu vyšplhalo na historická maxima a přitahuje pozornost nejen investorů, ale i ekonomů a geopolitických analytiků. Mnozí z nich přirovnávají současnou rally ke známé z roku 1980, kdy zlato explodovalo v reakci na íránskou revoluci, ropnou krizi a vysokou inflaci. Podle aktuálních komentářů odborníků je však dnešní situace v mnohém jiná – a to nejen kvůli odlišnému ekonomickému prostředí, ale především kvůli hlubším a trvalejším systémovým problémům, které se promítají do chování trhů.
Zatímco tehdy šlo o relativně krátkodobé šoky, které bylo možné částečně vyřešit diplomaticky nebo změnou měnové politiky, dnes svět čelí mnohovrstevnému chaosu. Války na Ukrajině a Blízkém východě, hrozby obchodních válek mezi největšími ekonomikami světa a kolaps mezinárodní spolupráce vytvářejí prostředí, v němž zlato opět funguje jako bezpečný přístav, tentokrát však možná s mnohem trvalejší přitažlivostí.
Podle Jamese Steela, analytika banky HSBC, hraje geopolitika v pohybu ceny zlata zcela klíčovou roli. Odráží to i skutečnost, že spotová cena zlata překonala hranici 3 167 USD za unci, což je historické maximum. V letošním roce zlato posílilo už o 16 %, a navazuje tak na růst z roku 2024, kdy si připsalo dalších 27 %. Zároveň analytici upozorňují, že tentokrát může mít růst stabilnější základ, než byl prudký výkyv v roce 1980.
Jedním z hlavních motorů této rally je postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa k obchodním vztahům, který vedl k zavedení nejtvrdších celních bariér za posledních sto let. Zatímco dříve investoři hledali v dolaru bezpečí, dnes začínají pochybovat o jeho statutu globální rezervní měny. Dolar sice stále zůstává hlavním pilířem mezinárodního finančního systému, ale jeho postavení pomalu eroduje, zejména kvůli rostoucím snahám nezápadních států diverzifikovat své rezervy směrem ke zlatu.
Trump navíc zpochybnil základní pilíře mezinárodní bezpečnostní architektury, když naznačil, že USA už nemusí garantovat obranu Evropy nebo být bezvýhradným spojencem Ukrajiny. Znepokojení investorů prohlubují i zmínky o hypotetické anexi Grónska či náznaky další izolace Spojených států. Podle Steela tak máme co do činění s „geopolitickou nabídkou zlata“, která přitahuje kapitál nejen z rozvíjejících se trhů, ale i ze Západu.
Dalším faktorem, který posiluje důvěru ve zlato, je rozpad důvěry v globální spolupráci. Pandemie, válka na Ukrajině, čínská realitní krize a opakované konflikty na Blízkém východě přispěly k celkovému pocitu nestability, na kterou tradiční nástroje – jako jsou centrální banky nebo mezinárodní organizace – zatím nenašly odpověď. Navíc zmrazení ruských devizových rezerv po invazi na Ukrajinu přesvědčilo mnohé centrální banky, že zlato je jediným skutečně nedotknutelným aktivem.
Zlatý trh sice letos pokořil jeden rekord za druhým, ale podle některých ukazatelů má stále prostor k dalšímu růstu. Rhona O’Connellová ze společnosti StoneX připomíná, že v reálném vyjádření (tedy očištěném o inflaci) nedosáhlo zlato dosud úrovně z ledna 1980, kdy stálo 850 USD za unci – tehdy by to odpovídalo dnešním 3 486 dolarům. Analytici se proto shodují, že současná cenová hladina ještě nemusí představovat vrchol.
Michael Widmer, komoditní stratég banky Bank of America, nedávno zvýšil svou prognózu: pro rok 2025 očekává cenu 3 063 USD a pro rok 2026 dokonce 3 350 USD za unci. Podle něj existuje reálný scénář, že do dvou let zlato překoná hranici 3 500 dolarů, pokud se nezmění současný kurz světové politiky. „Zásadní riziko pro zlato by bylo pouze v případě, že by se globální spolupráce obnovila, obchodní války skončily a centrální banky začaly opět zpřísňovat politiku,“ dodává. „Ale to je zatím velmi nepravděpodobné.“
Současná rally zlata tak nepůsobí jako přechodná euforie, ale spíše jako odraz dlouhodobé systémové nejistoty. A pokud se geopolitické napětí a strukturální slabiny globální ekonomiky nepodaří vyřešit, může být současný růst cen zlata jen začátkem nové éry, kdy se drahé kovy vrací do středu investiční pozornosti.
