Ceny zlata v úterý během asijského obchodování prudce vzrostly a přepsaly historické tabulky. Spotové zlato se dostalo na nové historické maximum, když dosáhlo 3 148,10 USD za unci. Tento růst představuje nárůst o 0,7 % a pokračuje ve čtyřdenní rally, která reflektuje rostoucí nejistotu ohledně nadcházejících celních kroků Spojených států. Futures na zlato s červnovou expirací si připsaly 0,3 % a obchodovaly se za 3 158,10 USD za unci.
Za tímto prudkým nárůstem stojí především rostoucí napětí na mezinárodním obchodním poli. Prezident Donald Trump plánuje 2. dubna oznámit tzv. reciproční cla, která by měla postihnout široké spektrum obchodních partnerů Spojených států. Očekává se, že bez rozdílu zasáhnou všechny země, s nimiž má Amerika obchodní deficit. Tato opatření jsou označována jako „Den osvobození“ a mají symbolicky i prakticky znamenat začátek nové obchodní éry USA.
Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta, který vystoupil v pondělí na stanici Fox News, bude Trumpův plán zahrnovat například 25% daň na dovoz automobilů, a to nejen z Evropy, ale i z Kanady a Mexika. Kromě toho se obnoví některá dříve pozastavená cla, čímž se podle Trumpovy administrativy zamezí nekalým obchodním praktikám a podpoří domácí výroba.
Tato kombinace hrozeb a nejistoty má silný dopad na chování investorů. V prostředí, kde tržní volatilita a geopolitická rizika narůstají, se zlato tradičně stává preferovaným bezpečným přístavem. Investoři se tak stahují od akcií a měn směrem k aktivům, která si udržují svou hodnotu i v krizových časech. Právě zlato je historicky považováno za ochranu proti inflaci, měnovým výkyvům i politické nestabilitě.
Dalším podpůrným faktorem pro růst cen zlata je slabý americký dolar. I když byl index dolaru během asijské seance víceméně stabilní, jeho oslabení v předchozích dnech nadále podporuje vyšší poptávku po drahých kovech. Slabší dolar totiž zlato zlevňuje pro držitele jiných měn, což obvykle zvyšuje jeho atraktivitu na globálních trzích.
Ostatní drahé kovy měly smíšený vývoj. Platina klesla o 0,6 % na 1 022,75 USD za unci, zatímco stříbro posílilo o 0,3 % a obchodovalo se za 34,715 USD. Tento rozdílný vývoj souvisí s různou mírou citlivosti těchto kovů na makroekonomické faktory. Zatímco zlato je jasným defenzivním aktivem, platina i stříbro jsou více navázány na průmyslové využití.
Zajímavý vývoj zaznamenala také měď, která je považována za barometr globálního průmyslu. Její ceny se v úterý zvýšily poté, co byly zveřejněny lepší než očekávané údaje o čínské výrobě. Index PMI Caixin pro výrobní sektor dosáhl v březnu hodnoty 51,2 bodu, což je nejvyšší úroveň od prosince 2024. Tento výsledek ukazuje na pokračující expanzi čínského průmyslu, což trhy překvapilo pozitivně.
Silná čínská data naznačují zvýšenou poptávku po průmyslových surovinách, včetně mědi. Čína je přitom největším dovozcem tohoto kovu na světě, a jakákoli známka oživení jejího průmyslu má obvykle rychlý vliv na ceny. Benchmarkový futures kontrakt na londýnské burze kovů vzrostl o 0,5 % na 9 758,10 USD za tunu, zatímco květnové futures na měď na americkém trhu přidaly 0,3 % a dosáhly 5,0665 USD za libru.
Závěr úterního obchodování tak ukazuje dva paralelní příběhy – na jedné straně rostoucí obavy z obchodních válek, které tlačí ceny zlata vzhůru, a na straně druhé pozitivní výrobní data z Číny, která podporují poptávku po surovinách typu měď. Investoři proto zůstávají rozděleni mezi defenzivní strategii a mírný optimismus, že průmyslové oživení v Asii by mohlo alespoň částečně kompenzovat negativní dopady protekcionistických opatření.
Vzhledem k napjatému očekávání Trumpova projevu je pravděpodobné, že volatilita na trzích s drahými i průmyslovými kovy zůstane vysoká i v následujících dnech. Cena zlata tak zůstává pod vlivem geopolitického napětí a hrozby obchodních bariér, zatímco měď sleduje vývoj v čínské ekonomice – a to bude i nadále určovat směr trhu.
