Ceny ropy na světových trzích v pondělí vzrostly v reakci na nové geopolitické napětí, které rozvířil bývalý americký prezident Donald Trump. Ve svém televizním vystoupení a následném rozhovoru s novináři totiž naznačil, že by Spojené státy mohly uvalit „sekundární cla“ na ruský vývoz ropy – krok, který by mohl mít výrazný dopad na globální ropný trh, pokud by byl skutečně realizován.
Trump podle stanice NBC News vyjádřil tvrdý postoj vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, když uvedl, že je „velmi rozzlobený“ kvůli jeho postoji k válce na Ukrajině. Prohlásil, že v případě nedosažení dohody ohledně konfliktu zavede cla na ruskou ropu. Následně ale svá slova částečně zmírnil, když uvedl, že si nemyslí, že Putin „ustoupí od svého slova“. Tato rétorická nejednoznačnost však nezabránila tomu, aby ropa zdražila, neboť trhy začaly zvažovat možnost vážnějších zásahů do globálních toků ropy.
Nervozita roste, trhy čekají na konkrétní kroky
Obchodníci se k situaci staví opatrně. Analytik společnosti Qisheng Futures Co., Gao Jian, uvedl, že „zatím není jasné, zda jde pouze o politickou rétoriku, nebo o skutečně připravované opatření“. Nicméně zdůraznil, že obchod s ruskou ropou je natolik rozsáhlý a komplexní, že jakýkoli zásah by vyžadoval důkladné posouzení dopadů – nejen na trh s ropou, ale také na geopolitické vztahy.
Ropa Brent s dodáním v červnu, která je v současnosti nejaktivnějším kontraktem, se obchodovala kolem 73 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) zůstávala těsně pod 70 dolary za barel. Ceny tak zůstaly v blízkosti svých předchozích úrovní, ale analytici upozorňují, že v případě potvrzení tvrdší americké linie vůči Rusku by mohl přijít další cenový růst.
Rusko čelí novému tlaku
Rusko je třetím největším producentem ropy na světě a jeho vývoz ropy v březnu dosáhl pětiměsíčního maxima, přestože je země pod řadou mezinárodních sankcí od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. Spojené státy už dříve omezily přístup ruské flotily ropných tankerů ke globálním pojišťovacím a logistickým službám, ale tyto sankce podle některých analytiků začínají slábnout a ruská ropa si nachází cestu ke kupcům, zejména v Asii.
Indie a Čína se staly klíčovými odběrateli ruské ropy, přičemž ji často nakupují s výraznou slevou. Pokud by Spojené státy přistoupily k uvalení sekundárních cel, které by postihly i země obchodující s Ruskem, ocitly by se tyto dvě asijské mocnosti pod silným tlakem. Jakékoli narušení dodávek z Ruska by přitom mohlo zásadně narušit rovnováhu nabídky a poptávky na světovém trhu.
Trump hrozí i Íránu
Trump se ale v rámci rozhovoru pro NBC nezaměřil pouze na Rusko. Uvedl také, že zvažuje sekundární cla na Írán, a dokonce vyslovil hrozbu bombardování této blízkovýchodní země, pokud nepodepíše dohodu o vzdání se jaderných zbraní. Tato ostrá rétorika znovu připomněla napětí z dob jeho prezidentského mandátu, kdy Spojené státy odstoupily od jaderné dohody s Teheránem a opětovně na něj uvalily tvrdé sankce.
Trh s ropou je přitom na vývoj kolem Íránu mimořádně citlivý – země disponuje jedněmi z největších zásob ropy na světě a její zapojení nebo vyloučení z globálního trhu může znamenat výkyvy v cenách o několik dolarů na barel. Pokud by Spojené státy skutečně přistoupily k vojenskému řešení nebo uvalení tvrdých ekonomických sankcí, mohlo by dojít ke skokovému nárůstu cen ropy, jak se stalo v minulosti.
Smíšené reakce investorů
Ačkoli pondělní růst cen ropy byl jen mírný, analytici varují, že geopolitická rizika se vrátila do popředí tržního dění. V době, kdy se očekávají nová americká obchodní opatření – možná nejen vůči Rusku, ale i Číně – investoři zůstávají ve vyčkávacím režimu. Trhy jsou citlivé na jakékoli náznaky nestability, ať už jde o obchodní politiku, konflikty nebo diplomatické napětí.
Nadcházející dny tak budou klíčové pro další vývoj. Pokud Trump nebo další představitelé americké politiky své výroky konkretizují, může dojít k prudším pohybům cen ropy i širší reakci na finančních trzích. Zatím však převládá opatrnost – investoři váhají, zda se jedná o předvolební rétoriku, nebo reálný posun v americké zahraniční politice, který by mohl zásadně změnit dynamiku světového trhu s energií.
