Akcie v Asii kromě Číny ve čtvrtek oslabily poté, co prezident Donald Trump oznámil, že uvalí 25% cla na dovážené automobily.
Trump uvedl, že zvyšuje cla na dovoz automobilů, aby podpořil větší výrobu v USA, ale dopad bude komplikovaný, protože americké automobilky a dokonce i zahraniční výrobci s továrnami v USA odebírají mnoho komponentů z celého světa.
Japonský benchmark Nikkei 225 ztratil 1 % na 37 662,36 bodu.
Akcie Toyota Motor Corp. klesly o 3,2 %, zatímco akcie Honda Motor Co. se propadly o 2,8 %. Nissan klesl o 2,6 %. Akcie Mazda Motor Corp. klesly o 6,5 %, zatímco akcie Subaru Corp. se propadly o téměř 6 % a Mitsubishi Motors Corp. ztratily 4 %.
Japonský premiér Šigeru Išiba se snažil Trumpa přesvědčit, aby Japonsko z vyšších cel vyjmul, a ve čtvrtek svůj postoj zopakoval.
„Důrazně žádáme, aby se celní opatření nevztahovala na Japonsko,“ řekl novinářům.
Na otázku ohledně možných reakcí odpověděl bez uvedení konkrétních údajů: „Všechny možnosti samozřejmě podléhají zvážení.“
Ivan Espinosa, který se stane generálním ředitelem společnosti Nissan Motor Corp. 1. dubna, řekl novinářům na začátku tohoto týdne, že automobilka zvažuje několik scénářů, protože to, co by Trump mohl udělat, je „proměnlivé“.
Toyota se k tomu odmítla vyjádřit.
Jihokorejský index Kospi klesl o 1 % na 2 616,95 bodu. Chlad z Trumpova oznámení pocítili i korejští výrobci automobilů. Akcie společnosti Hyundai Motor Co. obchodované v Soulu ztratily 4,3 %, zatímco akcie společnosti Kia Corp. klesly o 3,9 %.
Akcie ve velké Číně, kromě Tchaj-wanu, byly vyšší. Hongkongský Hang Seng posílil o 1 % na 23 711,97 bodu, zatímco index Shanghai Composite vzrostl o 0,3 % na 3 379,19 bodu.
Čínští výrobci automobilů a náhradních dílů rozšiřují své prodeje po celém světě, nikoli však ve Spojených státech, takže jakýkoli dopad oznámení cel by byl nepřímý.
Tchajwanský benchmark Taiex se však propadl o 1,5 %.
V Austrálii klesl index S&P/ASX 200 o 0,6 % na 7 951,50 bodu.
Index S&P 500 se propadl o 1,1 % na 5 712,20 a přerušil tak období klidnějšího obchodování. Průmyslový index Dow Jones se přehoupl z ranního zisku 230 bodů do ztráty 132 bodů, tj. 0,3 %, a uzavřel na 42 454,79 bodu.
Slabost velkých technologických firem způsobila, že kompozitní index Nasdaq klesl o 2 % na 17 889,01 bodu.
Skupina dominantních akcií známá jako „velkolepá sedmička“ byla v centru nedávného výprodeje na americkém akciovém trhu, který počátkem tohoto měsíce stáhl index S&P 500 o 10 % pod jeho historické maximum a způsobil tak jeho první „korekci“ od roku 2023. Velké technologické společnosti v předchozích letech raketově rostly v souvislosti s šílenstvím kolem technologií umělé inteligence a kritici tvrdili, že jejich ceny rostly příliš rychle v porovnání s jejich již tak rychle rostoucími zisky.
Nvidia se propadla o 6 % a její ztráta za dosavadní mladý rok dosáhla 15,5 %. Byla to zdaleka nejtěžší položka v indexu S&P 500.
Slabé byly i další akcie související s umělou inteligencí, včetně výrobce serverů Super Micro Computer, který klesl o 8,9 %, a energetických společností doufajících v elektrifikaci datových center s umělou inteligencí.
Tesla se potýká s dalšími problémy, včetně obav, že politický hněv na jejího generálního ředitele, Elona Muska, poškodí prodeje výrobce elektromobilů. Tesla klesla o 5,6 % a rozšířila svou ztrátu za rok 2025 na 32,6 %.
Ostatní američtí výrobci automobilů rovněž klesli poté, co Trump oznámil, že oznámí svá cla na dovoz automobilů.
Američtí automobiloví giganti již rozprostřeli svou výrobu po Severní Americe v návaznosti na předchozí dohody o volném obchodu zahrnující Spojené státy, Kanadu a Mexiko. General Motors se propadl o 3,1 %. Ford Motor přešel z počátečního zisku do ztráty a zpět, než se posunul o 0,1 % nahoru.
Zatím se zdálo, že ekonomika a trh práce zůstávají solidní navzdory zhoršujícím se náladám nakupujících a podniků.
Objednávky strojů, letadel a dalších dlouhodobě vyráběných produktů minulý měsíc nečekaně vzrostly, zatímco ekonomové předpovídali pokles. Podskupina údajů považovaná za ukazatel investic podniků se však překlopila z růstu do poklesu. To by mohlo být signálem, že podniky brzdí své výdaje, aby zjistily, jak dopadnou cla.
Při obchodování s energiemi přidala americká ropa 10 centů na 69,75 USD za barel. Mezinárodní ropa Brent vzrostla o 7 centů na 73,13 USD za barel.
Při obchodování s měnami americký dolar klesl na 150,18 japonského jenu ze 150,54 jenu. Euro stálo 1,0776 USD z 1,0754 USD.
