Ceny ropy zaznamenaly pokles poté, co Spojené státy americké oznámily uvalení dalších 10% cel na čínský dovoz, což vedlo k očekávané reakci Pekingu, který oznámil zavedení vlastních odvetných opatření. Tento vývoj vyvolal na trzích s ropou nervozitu, která vedla k propadu futures kontraktů během úterního obchodování. V pondělí přitom ceny ropy rostly, ale skončily výrazně pod maximálními hodnotami dne, když americký prezident Donald Trump rozhodl o dočasném odložení zavedení 25% cla na dovoz z Mexika. Trump následně ohlásil i odklad podobných opatření vůči Kanadě, včetně 10% poplatku na energetické produkty.

Napětí mezi USA a Čínou dosáhlo nového vrcholu, když začalo platit nové 10% clo na čínské zboží dovážené do Spojených států. Čína odpověděla oznámením, že zavede 15% clo na americké uhlí a zkapalněný zemní plyn a také 10% clo na ropu, zemědělské stroje a velké automobily. Tato cla mají vstoupit v platnost příští týden. Rychle eskalující obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami vyvolává obavy o budoucí vývoj globální poptávky po ropě. Čína jako největší světový dovozce ropy hraje klíčovou roli na energetických trzích, a jakékoliv zbrzdění její ekonomiky může způsobit výrazný propad poptávky.
Chris Weston, vedoucí výzkumu ve společnosti Pepperstone, uvedl, že existují „jasné obavy“ z negativního vlivu obchodních třenic na poptávku po ropě. Futures kontrakty na ropu typu WTI (West Texas Intermediate) klesly pod 50denní klouzavý průměr 72,10 USD a v úterních obchodech dosáhly hodnoty 70,67 USD. Weston dodal, že trhy nyní potřebují odvahu k tomu, aby se postavily proti současnému trendu poklesu, a i když možnost pozitivní dohody mezi USA a Čínou není zcela vyloučená, pravděpodobnější je další zvyšování obchodního napětí.
Na druhé straně bylo na trzích cítit určité uklidnění díky odkladu cel na mexický a kanadský dovoz. Kanada je jedním z hlavních dodavatelů těžké ropy pro americké rafinerie, a hrozba zavedení cel na tento typ suroviny způsobila v pondělí růst futures kontraktů na ropu a benzin. Přesto ceny na konci dne výrazně klesly, což svědčí o přetrvávajících nejistotách spojených s globální obchodní situací.
Obchodníci také sledují vývoj v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojencích, známých jako OPEC+. Tito producenti diskutují o možnosti zvýšení produkce po prvním čtvrtletí roku. Antonio Di Giacomo, hlavní analytik společnosti XS.com, v této souvislosti upozornil, že trh na takové zprávy reagoval negativně. OPEC+ již dříve dohodl postupné snižování produkčních škrtů zavedených od roku 2022, ale aktuální diskuse o dalším zvyšování těžby posílila obavy z převisu nabídky nad poptávkou.

Analytici rovněž varují, že rozhodnutí OPEC+ přichází v době, kdy přetrvávají pochybnosti o síle globální ekonomiky. Zpomalení hospodářského růstu v klíčových regionech, jako jsou Čína a Spojené státy, by mohlo vést ke snížení poptávky po energetických produktech. To by mohlo vyvolat další tlak na ceny ropy, které se již nyní pohybují pod úrovněmi očekávanými začátkem roku.
Současná situace je komplikovaná nejen obchodními spory, ale i geopolitickými faktory, které ovlivňují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Například napětí na Středním východě nebo výpadky produkce v některých členských zemích OPEC mohou mít zásadní dopad na trhy. Přestože se od OPEC+ očekává, že bude reagovat na výkyvy na trhu, jejich schopnost efektivně stabilizovat ceny zůstává nejistá. Investoři proto budou i nadále pečlivě sledovat nejen obchodní jednání mezi USA a Čínou, ale také rozhodnutí klíčových producentů ropy o těžební politice.