Inflace v eurozóně sice dosáhla svého vrcholu, ale bude klesat tak pomalu, že může trvat roky, než se vrátí k 2% cíli Evropské centrální banky, což povede k tlaku na ECB, aby zpřísnila svou politiku až do roku 2023.
Poté, co ECB od července zvýšila úrokové sazby o rekordních 200 bazických bodů, již učinila obrovský krok ke zkrocení inflace, která v říjnu dosáhla 10,6 % a minulý měsíc se zmírnila na 10,0 %, což je stále pětinásobek cílové úrovně.
Tlaky na pokles cen však zůstávají vydatné, ceny energií jsou stále vysoké, nezaměstnanost rekordně nízká a růst mezd zrychluje. Vládní stimulační opatření působí proti zpřísňování politiky ECB a příliš velká část růstu cen energií pronikla do širší ekonomiky prostřednictvím sekundárních efektů, což podpořilo základní růst cen.
Mezitím se recese, od které se očekávalo, že zmírní inflační tlaky, nyní jeví jako mírnější, než se předpokládalo.
To vše naznačuje, že inflace bude v prvních měsících roku 2023 z rekordních hodnot ustupovat jen pomalu, přičemž základní inflace, kterou někteří tvůrci politiky ECB sledují pozorněji než celkový údaj, zůstane i nadále tvrdošíjně vysoká.
„Jádrová inflace pravděpodobně nedosáhne svého vrcholu dříve než v polovině roku 2023 a poté bude klesat jen pomalu,“ uvedl ekonom Commerzbank Christoph Weil. „V tomto kontextu se zdá, že cíl ECB stlačit udržitelnou míru inflace zpět na úroveň těsně pod 2 % je ještě daleko.“
Pokud se ukáže, že dezinflace je příliš pomalá, mohou firmy a spotřebitelé ztratit důvěru v závazek ECB a přizpůsobit své chování při stanovování mezd a cen vyšší inflaci, což povede k udržení rychlého růstu cen.
I když k tomu zatím nedošlo, dlouhodobější inflační očekávání jsou nepříjemně vysoká a mají nadále rostoucí tendenci. Klíčový tržní ukazatel, na který se ECB často odvolává, nyní dosahuje 2,4 %, což je výrazně nad 2% cílem, a posunul se vzhůru i v době zpřísňování politiky.
Nové projekce ECB, které budou zveřejněny příští týden, mají ukazovat, že inflace bude nad cílem až do roku 2024 a teprve v roce 2025 klesne na 2 %.
„Druhotné efekty budou hnací silou inflace v příštím roce a v roce 2024,“ uvedl hlavní ekonom ECB Philip Lane.
PŘÍLIŠ MÍRNÁ RECESE?
Recese měla udělat část těžké práce při zmírňování cenových tlaků, ale pokles může být mírnější, než se obávali, jak naznačuje řada nedávných ukazatelů – od údajů o důvěře po údaje o produkci.
Zásobníky plynu jsou plné, což znamená, že příděly energie jsou nepravděpodobné, a vlády pomáhají domácnostem a podnikům prostřednictvím dotací. Překážky v dodávkách, které způsobily inflaci, když se ekonomiky dostaly z pandemie, se zmírňují.
„Současná situace zůstává hrozivá, ale firmy a domácnosti nyní vidí světlo na konci tunelu a jsou do budoucna optimističtější,“ uvedla Katharina Koenzová z Oxford Economics. „Robustní trh práce by měl podpořit domácnosti v přetrvávajícím tlaku cen energií.“
Problémem může být čilý trh práce.
Nezaměstnanost na úrovni 6,5 % je rekordně nízká, protože firmy, které si dobře uvědomují, jak těžké bylo získat pracovníky zpět po COVID-19, se vyhýbají propouštění.
„Domníváme se, že firmy se budou zdráhat propouštět, protože v posledních čtvrtletích měly problémy s najímáním lidí,“ řekl Raphael Brun-Aguerre z J.P. Morgan.
Růst mezd, který je předpokladem trvalé inflace, mezitím zrychluje, což staví politiky před dilema.
Poté, co letošní rychlý růst spotřebitelských cen snížil reálné příjmy, je nutné určité dohánění. Není však zřejmé, že po několika letech nadtrendového růstu se nastavení mezd vrátí zpět do souladu s cílem ECB.
„Růst mezd pravděpodobně dosáhne na konci letošního roku zhruba 4 % a udrží se na této úrovni i v příštím roce,“ uvedla Bank of America Merrill Lynch. „Jestřábi se to budou snažit označit za důkaz sekundárních efektů inflace. Nejsme o tom přesvědčeni.“
Sečteno a podtrženo, tlaky v procesu naznačují, že ECB se zvyšováním sazeb ještě zdaleka neskončila a její 1,5% depozitní sazba by se mohla ještě zdvojnásobit, než bude její práce hotova.
„Myslím, že začít mluvit o tom, kde skončíme, je pravděpodobně předčasné a vidím scénáře, kdy půjdeme nad 3 %,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters člen bankovní rady ECB a šéf irské centrální banky Gabriel Makhlouf s odkazem na tržní ceny, které ukazují na vrchol sazby těsně pod 3 %.
