ECB počtvrté v roce 2024 snižuje úrokové sazby, aby podpořila hospodářské oživení v podmínkách klesající inflace.
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek počtvrté v letošním roce oznámila snížení úrokových sazeb v novém pokusu podpořit slábnoucí ekonomiku v době, kdy se inflace blíží jejímu cíli. Současně ECB ponechala otevřenou možnost dalšího uvolnění v budoucnu, pokud to bude nutné.
ECB jako centrální banka pro dvacet zemí sdílejících měnu euro snížila sazbu, kterou platí na bankovní vklady a která je klíčovým faktorem určujícím podmínky financování v eurozóně, z 3,25 % na 3,0 %. Toto rozhodnutí přichází jen několik měsíců poté, co bylo v červnu dosaženo historického maxima 4,0 %.
ECB navíc naznačila možné další snížení sazeb tím, že ze svého prohlášení vyřadila slovní spojení “dostatečně restriktivní”. Tato terminologie se obvykle používá pro označení úrovně výpůjčních nákladů, která může brzdit hospodářský růst.
Oficiální prohlášení ECB znělo: “Podmínky financování se uvolňují, protože nedávné snížení úrokových sazeb Radou guvernérů postupně zlevňuje nové půjčky pro firmy a domácnosti.” Banka však také poznamenala, že tyto podmínky “jsou nadále přísné, protože měnová politika zůstává restriktivní a minulé zvýšení úrokových sazeb se stále promítá do objemu nesplacených úvěrů”.
Nadále neexistuje všeobecná shoda na tom, co přesně představuje “restriktivní” sazbu. Ekonomové však obvykle definují neutrální území – optimální stav, který ani nezrychluje, ani nebrzdí hospodářský růst – jako přibližně 2 % až 2,5 %.
Současně s rozhodnutím snížit depozitní sazbu se ECB rozhodla snížit také sazbu, za kterou půjčuje bankám, a to na jeden týden na 3,15 % a na jeden den na 3,40 %.
V posledních letech byly tyto možnosti využívány jen zřídka, a to v důsledku toho, že ECB dodávala bankovnímu sektoru nadbytečné rezervy, čehož dosahovala rozsáhlými nákupy dluhopisů a dlouhodobými úvěry. Po čtvrtečním oznámení však mohou znovu nabýt na významu, protože ECB tyto programy postupně ukončuje.
ECB potvrdila spekulace a oznámila, že do konce tohoto měsíce ukončí nákup dluhopisů v rámci svého programu nouzového nákupu dluhopisů (Pandemic Emergency Purchase Programme – PEPP).
PEPP byl pro ECB klíčovým nástrojem při udržování příznivých úvěrových podmínek po celou dobu pandemie. Byl ústředním bodem strategie ECB, jejímž cílem bylo udržet tok úvěrů do reálné ekonomiky, což pomohlo podnikům a domácnostem překonat nejtěžší období krize.
Do budoucna by proto nebylo překvapením, kdyby se s ukončením těchto programů vrátily do popředí zájmu tradiční nástroje, jako jsou mechanismy jednodenních a týdenních úvěrů, které slouží jako klíčové nástroje v souboru nástrojů ECB.
Tímto posledním snížením sazeb ECB nadále prokazuje své odhodlání stimulovat hospodářský růst a udržovat stabilitu v době ekonomické a geopolitické nejistoty, kterou zhoršují přetrvávající pandemické úvahy. Zatímco inflace se blíží ke svému cíli, dosažené hospodářské oživení zůstává slabé a snaha o posílení zdraví ekonomiky eurozóny nabývá na naléhavosti.
Avšak i když se některé ekonomické páky uvolňují, jiné zůstávají. Jak zdůraznila ECB, minulá zpřísňující opatření stále ovlivňují stávající úvěrovou zásobu. Transmisní mechanismus měnové politiky zůstává dlouhodobým procesem a dopad minulých zvýšení úrokových sazeb se nadále projevuje v celé ekonomice eurozóny.
Závěrem lze říci, že nedávná opatření ECB sice znamenají aktivní snahu centrální banky podpořit slábnoucí ekonomiku, ale zároveň jsou příkladem problémů, kterým centrální banky čelí při řízení křehké rovnováhy mezi stimulací růstu, omezováním inflace a zajišťováním stability finančního sektoru. Děje se tak v klíčové době, kdy se centrální banky po celém světě potýkají s důsledky postpandemického oživení.
Dřívější snížení sazeb vedlo k uvolnění podmínek financování, což v konečném důsledku snížilo náklady na půjčky pro podniky a domácnosti v celé eurozóně. S potenciálem dalšího snížení sazeb na obzoru je však stále čeká celá řada výzev. Bez ohledu na to je ECB i nadále pevně odhodlána plnit svůj mandát udržovat cenovou stabilitu a podporovat ekonomické živobytí obyvatel eurozóny. Při proplouvání nejistými vodami postpandemické ekonomiky nadále projevuje obezřetnost, rozvahu a připravenost jednat podle potřeby.
