Konec roku je tradičně obdobím bilancování a zároveň příprav na další investiční cyklus. Rok 2025 přinesl investorům řadu překvapení, silné tematické trendy i sektory, které za očekáváním výrazně zaostaly. Při pohledu na rok 2026 se proto nabízí zamyslet nad tím, kterým oblastem se spíše vyhnout a kde naopak mohou vznikat zajímavé příležitosti. Následující tři investiční teze vycházejí výhradně z pozorování vývoje v uplynulých letech a z trendů, které se již dnes jasně rýsují.
Obranný průmysl může dál zaostávat za trhem
Na první pohled by se mohlo zdát, že obranný sektor má ideální podmínky pro dlouhodobý růst. Geopolitické napětí, ozbrojené konflikty a závazky členských států NATO postupně navyšovat výdaje na obranu vytvářejí silný příběh. Přesto však akcie velkých obranných společností v posledních letech vykazovaly podprůměrnou výkonnost.
Příkladem je Lockheed Martin (LMT), jehož akcie navzdory rekordnímu objemu nevyřízených zakázek zaostávaly za širším trhem. Podobně tomu bylo i u dalších klíčových hráčů v oboru. Výjimkou byla společnost RTX (RTX), jejíž relativně lepší výkonnost byla ovlivněna především silnou expozicí na komerční letectví, které těžilo z oživení leteckého provozu.
Hlavním problémem obranného průmyslu nejsou chybějící zakázky, ale tlak na ziskové marže. Řada významných projektů je realizována formou kontraktů s pevnou cenou, což znamená, že případné překročení nákladů jde plně na vrub dodavatele. Společnosti jako Boeing, Lockheed Martin či RTX v posledních letech oznámily miliardové ztráty a dodatečné náklady právě kvůli složitosti vývoje a výrobním problémům u klíčových programů.
Situaci dále komplikuje skutečnost, že vlády vystupují na obranném trhu v roli monopsonního kupce, tedy jediného dominantního odběratele. To jim dává silnou vyjednávací pozici při uzavírání kontraktů, zatímco technologická náročnost moderních zbraňových systémů roste a jejich vývoj je stále dražší. Není proto zřejmé, zda se tlak na marže ukáže jako dočasný jev, nebo spíše jako strukturální problém celého sektoru.
Do roku 2026 navíc vstupuje obranný průmysl s dalším rizikem. Pokud by došlo ke zmírnění některých konfliktů a zároveň by se více otevřela debata o udržitelnosti vysokého vládního zadlužení, mohl by se sentiment investorů vůči obranným akciím dále zhoršit.
Umělá inteligence: pozornost se přesune od infrastruktury k aplikacím
Rok 2025 byl ve znamení masivních investic do infrastruktury pro umělou inteligenci. Společnosti jako Nvidia (NVDA) nebo Vertiv (VRT) zaznamenaly mimořádné výnosy díky prudce rostoucí poptávce po výpočetním výkonu, datových centrech a souvisejících technologiích. Tento trend se promítl i do valuací firem, které s AI souvisejí jen nepřímo.
Typickým příkladem je Caterpillar (CAT), jehož akcie výrazně posílily mimo jiné proto, že jeho zařízení se používají při výstavbě a zálohování datových center. V určitý moment však začíná být zřejmé, že část trhu může být oceněna velmi ambiciózně a že největší zisky z první fáze AI boomu již mohly být realizovány.
To ale neznamená konec investičních příležitostí v oblasti umělé inteligence. Spíše se otevírá další fáze, v níž se pozornost investorů přesune od samotné infrastruktury k firmám, které AI prakticky využívají ve svých produktech a službách. V tomto kontextu dává smysl sledovat softwarové společnosti, které integrují umělou inteligenci do existujících řešení a zvyšují tím jejich hodnotu pro zákazníky.
Jedním z příkladů je společnost PTC (PTC), která nabízí softwarová řešení zaměřená na digitalizaci průmyslových procesů. Její produkty pomáhají firmám efektivněji propojit fyzický a digitální svět, analyzovat velké objemy dat a optimalizovat návrh i výrobu. Využití AI zde neznamená jen technologickou novinku, ale konkrétní nástroj pro zvyšování efektivity a dlouhodobý růst tržeb.
Pokud je současná situace na trhu AI skutečně spíše otázkou ocenění než známkou praskající bubliny, pak právě tento posun směrem k aplikační vrstvě může v roce 2026 sehrát klíčovou roli.
Obchodování s úrokovými sazbami může v roce 2026 znovu fungovat
V roce 2025 se mnoho investorů snažilo vsadit na pokles úrokových sazeb nákupem akcií firem citlivých na financování a spotřebitelskou poptávku. Společnosti jako Whirlpool (WHR) nebo Stanley Black & Decker (SWK) byly často zmiňovány jako potenciální vítězové prostředí nižších sazeb. Výsledek však byl spíše zklamáním.
Přestože tržní úrokové sazby i hypoteční sazby skutečně klesaly, nedošlo k výraznému zlepšení dostupnosti bydlení. Hlavním důvodem byly stále vysoké ceny nemovitostí, které brzdily poptávku a omezovaly pozitivní dopad levnějšího financování.
Data z trhu však naznačují, že tempo růstu cen nemovitostí postupně zpomaluje. Pokud by se v roce 2026 přidaly i další poklesy úrokových sazeb, mohlo by to konečně vést ke zlepšení dostupnosti bydlení a k oživení poptávky po spotřebním zboží dlouhodobé spotřeby.
Do tohoto obrazu zapadá i vývoj inflace. Cla zavedená v minulých letech přispěla k jejímu růstu, ale s postupným oživením ekonomiky se očekává, že část těchto cenových tlaků odezní. To by mohlo vytvořit prostor pro Federální rezervní systém ke snížení sazeb, což by opět zvýšilo atraktivitu akcií citlivých na úrokové prostředí.
V takovém scénáři by se strategie zaměřené na obchodování s úrokovými sazbami mohly v roce 2026 konečně dočkat lepších výsledků než v předchozím období.
